Dovolena! :)

Stravili jsme tyden na Sicilii s D a se segrou a s O. Prvni dva dny byly docela silene. Vstavali jsme ve 3h rano a 6 uz jsme leteli. Ackoliv letani zboznuju a dodrzovala jsem vsechny rady (hodne vody, jist...), celkem hned po vzletu se mi zacalo delat tak divne. Obcas se mi to stane doma, tak si jdu na 15 minut lehnout a jsem jako rybicka. Jenze v letadle si nelehnete (aspon ne v economy tride). Tak jsem cekala a doufala, ze to bude lepsi. A ono ne. Asi po pul hodine se mi zacalo zatmivat pred ocima, tak jsem zmackla cudlik na letusaka a vysvetlila, ze jsem uplne v pohode, akorat se mi tmi pred ocima a nutne si potrebuju lehnout, asi nizky tlak.

Rikal, ze neni kam, ze letadlo je plne, ale to uz jsem byla na nohach a hrnula se dopredu a tam si proste lehla pred zachod na podlahu. A hned mi bylo lip. Polezela jsem si svych 15 minut, pak jsem s nim jeste chvili povidala v tureckem sedu, dal mi (zadarmo! - takhle se to dela :D) vodu a Twix a byl moc fajn. A hlavne nepanikaril, to jsem fakt ocenila. Kdyz uz mi bylo zase hej, vratila jsem se zpatky na sedacku a zbytek letu byl v pohode :)

Nebyla jsem jediny "problemovy" pasazer - prede mnou sedela pani, ktera pri sebemensi turbulenci (to se ani nedalo nezvat turbulenci, proste to trosku zaklepalo, jako v aute pres retarder) zacala strasne roztomile kvicet, jako na horske draze :D Takze si k ni chodila sednout letuska a snazila se ji trochu rozptylit :)

Po pristani byl plan jasny - vyzvednou zarezervovane auto, jet na plaz a navecer se vratit pro M (ktery mel klice od bytu) a pak jeste pockat, az pristane segra a O v pul jedenacte. A pak jet do bytu a uzit si zaslouzeny spanek. To uplne nevyslo:

Auto jsme meli objednane s automatickou prevodovkou - staci, ze budeme ridit na druhe strane, jeste se starat o razeni, to uz by mohla byt prilis velka vyzva. V pujcovne se ale ukazalo, ze automat maji jen jeden a pani, ktera ho mela uz davno vratit, ho jeste nevratila. A ani nebrala telefon. Auto proste nebylo. Tak jsme si na 2 hodiny zasli na obed, ale ani potom auto nebylo a nikdo nevedel, kde je. Protoze jsme nechteli stravit zbytek dne na letisti, souhlasili jsme s tim, ze docasne dostaneme manual. Nemuzu si zase tak stezovat, misto zaplaceneho Renaultku jsme dostali Infinity s peknou vybavou. Ale ten manual... :D A vyhled z auta byl mizerny, vubec nebylo videt, kde konci a zacina, tocit se muselo v zatackach drive, bylo hodne siroke... mno nez jsem vyjela z parkoviste, lidi za mnou se mohli zblaznit.

Vsuvka: Kdyz jsme auto na konci dovolene vraceli, ukazalo se, ze muj vahavy ridicsky zacatek zdaleka nebyl vrchol moznosti - na kruhaci na letisti jsme potkali pravdepodobne zmateneho Brita, ktery vjen na kruhac v protismeru, primo proti nam. A pak musel chudak couvat a evidentne mel taky manual a byl zvykly na automat... jednoduchy manevr mu trval asi 10 minut, za ktere se za nami nahromadila kolona a mistni nevahali troubit a pokrikovat :)) Chudak pan. Nastesti to bral s Britskym klidem.

Vyrazili jsme na nejblizsi plaz. Byla moc pekna, nad hlavami na pristavala letadla, to bylo docela pekne pokoukani. Akorat jsme nejak podcenili hotovost a kdyz jsme zaplatili za parkovani a vstup na plaz, zbylo nam akorat na malou svacinku. Nastesti to stacilo :)

Navecer jsme se vratili pro M na letiste a vymenili auto za to same, akorat s automatem - konecne ho vratili. Takze prvni vitezstvi :) Aby se dobre a blbe zpravy vyrovnaly, volala segra, ze jsou jeste v Praze a budou mit velke zpozdeni - v Rime, kde maji prestupovat, je nejake desive pocasi. Pry asi doleti do Rima nekdy kolem pulnoci a tam prespi a k nam doleti az rano. To v podstate neznelo spatne, protoze uz jsem se fakt tesila do postele. Takze jsme jeli rovnou do bytu s tim, ze segra zavola, az budou vedet, v kolik je rano vyzvedneme.

Byla pulnoc a ja konecne zalezla do postele, uplne vyrizena. A segra volala, ze asi poleti brzo, ne az rano... takze jsem se 2h marne snazila usnout - Zoe kopala jako plavec na olympiade (vcetne otocek na konci bazenu) a ja vedela, ze za chvili zase vstavame a jedeme zpatky na letiste... Pred druhou hodinou segra volala, ze uz sedi v letadle - byl cas vyrazit.

Dalnice byly prazdne a ja byla prekvapive schopna ridit. Asi jak jsem zvykla, ze porad v noci vstavam, tak uz me to ani nevyvedlo z miry. Na letiste jsme dorazili po treti hodine, nikde ani noha, tak jsme zaparkovali zadarmo na parkovisti v pujcovne. Jen jsem cekala, kdy na nas prijde nejaky hlidac. Prekvapive nic, proste tam bylo totalni mrtvo. D se rozhodl spat v aute (aby tam aspon nekdo byl, kdyby skutecne prisel nejaky hlidac a zacal zkoumat, co tam to auto dela) a ja jsem sla na terminal. Zjistila jsem, ze to jejich zpozdene letadlo bylo zpozdene jeste vic. Dalsich 45 minut cekani. Sla jsem zpatky k autu, kde jsem si nebyla jista, jestli uz mam halucinace, nebo jeste ne - D poskakoval kolem auta, lezl ven a dovnitr, delal legracni pohyby a rozsvecel a zhasinal... spanek mu totiz zatrhl komar, ktery se nam vkradl do auta. Ve snaze ho vyhnat tam vletli dalsi dva a dalsi nas pokousali venku. Najednou se ale ozval spasny a nezamenitelny zvuk, ktery rozcisl to totalni ticho - pristavajici letadlo!

Nez vyndali kurfy, ubehla vecnost. D uz zacal predvidat, ze zrovna ten jejich kufr se urcite ztratil... :)) Nakonec vsechno dobre dopadlo, nasedli jsme a se svitanim dorazili vsichni do bytu. Takze po 26h bez spanku jsem konecne padla do postele a spala jako spalek. Ta bourka s Rima prisla celkem v tu chvili k nam a byla fakt poradna - zatahli jsme vnejsi rolety, protoze venku vsechno letalo a podle zvuku to vypadalo, ze markyza od sousedu se za chvili utrhne a pristane nam v posteli. Nastesti nam jen naprselo pres balkon do loznice slusne jezirko, ale jinak se nic nestalo.

Cely dalsi den jsme se z toho vsichni tak nejak vzpamatovavali. Zbytek dovolene probehl celkem hladce. Sice jsem dostala (asi z klimosky v aute) boleni v krku, ale to nastesti brzo preslo. Po bource byla desne studena voda a velke vlny... :D Na studenou vodu jsme si zvykli a vlny brzo presly, takze parada. Myslim, ze Zoe bude otuzila :))

Pekne jsem si tam lenosila - rano prochazka do samosky, pres den vetsinou koupanicko, lezenicko na plazi, prochazky, pohoda. Sicilii mam proste moc rada - tam se nic neresi, nikam se nespecha. Dopravni znacky jsou maximalne orientacni, stejne tak jako jakekoliv oteviraci doby, jizdni rady a podobne. Proste pohodicka, proc kamkoliv spechat nebo neco resit. Obchod zavira nekdy mezi pul devatou a pul desatou, jak se jim bude chtit. A otviraji nekdy rano, jak to vyjde. Restaurace to same. Pecivo privezou obcas a osm, obcas v deset, obcas vubec. A co? Vzdycky muzeme prece jit jinam, nebo prijit pozdeji, ne? :) A ten zivot tam - tech zivocichu pod vodou, gekoni na zdech, vazky, chrousti... a zadna Wi-Fi! :D

Cesta zpatky byla o poznani vic v pohode. Na letiste jsme dorazili docela na tesno, ale v Italii je velke bricho vylozene uzitecne. Fronta na odbaveni zavazadel byla tak na 45 minut, ale to my nemeli - takze kdyz jsem se sla zeptat na prednostni prepazku, jestli bychom mohli tam, protoze jinak to nestihneme, okamzite nas vzali. Na zachode fronta 12 zenskych, ale jak me videli, hnedka na me, ze s brichem mam "priorita" a i kdyz jsem zadnou nouzi nemela, nahnali me do prvni volne kabinky. Stejne tak nastup do letadla. V autobuse k letadlu mi dokonce nabizeli, ze muzu sedet vpredu vedle ridice. Na bezpecnostni kontrole me taky okamzite odvedli na prednostni frontu a dokonce me ani nenechali projit ramem (netusim proc) a jen me prohledali rucne. Tehotna na Sicilii to je jako byt bohyne :D



Je to presne tak - krize prichazeji a odchazeji :) Tenhle tyden byl celkem v pohode - zase docela i spim (asi jsem se naucila pravidelne otacet, aniz bych se nejak moc vzbudila).
Kroku bude prumerne trochu pod 10 000 denne, ale to je v poradku - davala jsem si odpocinkovejsi dny a myslim, ze to bylo rozumne, ani jeden den mi nebylo spatne vycerpanim, takze tak akorat.
Krome chuze a tehotenske jogy jsem zadne cviceni zase nedelala.
Pohodicka! :)
Tenhle tyden byl zase jeden z tech ne tak "uspesnych". Mozna proto, ze jsem od nedele do utery udelala kazdy den pres 16 000 kroku, ve stredu prisla krize a ja byla uplne hotova a nebylo mi moc dobre. Takze streda tezky odpocinek - mela jsem objednane fyzio. Tohle bylo zdarma, placena z dani. No a podle toho to dopadlo - 35 minut v aute tam dojet, 20 minut v cekarne, 10 minut masaz krku a pak zase domu. To za ten benzin snad ani nestalo :(
Ve ctvrtek jsem uz udelala aspon 6 000 kroku, v patek uz jsem dala 10 000 a tehotenskou masaz (prijemny, ale tak nejak bez dalsiho efektu - doufala jsem, ze me treba neco prestane bolet). V sobotu neco pres 8 000, uz jsem toho mela zase dost. A v nedeli jsem byla zase nejak mrtva, takze nic moc - nakup, vareni, kratka prochazka.

Kamen urazu je mozna nevyspalost - kolem 10 jdu spat, kolem 1 nebo 2 hodin v noci uz me vsechno boli a nevim, jak bych si lehla. Do rana se vrtim, otacim a delam vsechno proto, abych si jeste aspon trochu schrupla. A pres den jsem jak prastena a davam si slofiky (ktere jsem vzdycky nesnasela).

Nemam moc chut jist a uz ani nemam moc mista, takze se citim skoro permanentne prejedena. Ale snazim se jist, jak to jde - casto a co to jde :) Presto mam na konci 7. mesice nahore od uplneho zacatku jen 4kg. To me trochu znervoznuje, ale snad zbytecne - pravidelne mi midwife meri bricho a Zoe je velka uplne optimalne. A taky je pravda, ze na zacatku jsem zhubla, takze mam nahore spis 6 kg (od nejlehci vahy). A to uz jsem mela vice krve, prsa o 2 cisla vetsi... takze treba tech 8-9 nahore vlastne mam nakonec - asi.

Neco malo pres 2 mesice, to me ted uklidnuje :) To uz neni tak moc. Navic, tehotenstvi je jako dlouhy beh - krize prijdou a odejdou stejne necekane a lehce. Takze nejake boleni dnesni noc nerika nic o tom, jaka bude ta dalsi.
A navic, trochu boleni zad a panve neni zase takova krize! Vlastne se mam moc dobre. Mam stesti, jak je mi dobre - boleni mam jen v noci a pres den vyjimecne, kdyz se tam Zoe nejak divne natoci a tlaci mi na pater. A nezvracim! :D A jinak jsem vlastne fit, co vic si prat!

Vcera D cvicil na TRX, strasne makal (jako vzdycky). A ja u toho sedela, koukala na nej a cpala do sebe cinu. Vlastne idylka, ne? :D Jak ja se tesim, az zase zacnu cvicit :)
Krome tehotenske jogy (coz se jako cviceni fakt neda pocitat), jsem jen chodila. A v prumeru jsem mela neco pres 10 000 kroku denne - ale byla to fuska a skutecne jsem se o to musela aktivne snazit (priznavam, ze jsem to trochu dohanela v nedeli 10K prochazkou :D).

Ocekavany vysledek: Dalsi zlepseni boleni kycli.
Skutecny vysledek: Kycle se spis trochu zhorsily. (Obcas uz nepomaha se pravidelne prevalovat, jednou jsem ve 2 v noci musela vstat a jit si rozmasirovat svaly na zadku o blackroll, protoze jsem proste nemohla vydrzet lezet, natoz abych mohla spat.)

Tak nevim. Jedine, co me napada, ze je to casem, co spim. Minuly tyden (kdyz to bylo zazracne o dost lepsi), jsem nemela moc casu spat. Zatimco ted si dopravam a vyspavam. Ale je to tezka volba, jestli mit radsi bolave kycle, nebo byt permanentne nevyspala (na konci toho tydne jsem usinala i ve stoje pri cekani na metro :) ).
Dobre je, ze me to nijak tezkou hlavu nedela - neni to uplne kriticke a tak na to bud driv prijdu, nebo driv porodim :D On to zas tak velky rozdil stejne nebude. Mozna zkusim spat o hodinku mene v noci (8-9h misto soucasnch 9-10h) a dat si slofika po obede. To bude asi dalsi vyzva, protoze spojit praci a 30 minut spani po obede nektere dny proste nejde... (to by v kancelari koukali, kdybych si tam lehla pod stul, nastavila budika a zacala chrapat :)
Tenhle tyden prijela na navstevu mamka se segrou a prumerny denni pocet kroku jsem mela 10 547. Jinak jsem nedelala vubec zadne cviceni. A citim se uzasne. Jo, kdyby se clovek nemusel porad vysedavat u pocitace, asi by to uplne stacilo k tomu, aby vetsina bolistek prestala.
Pondeli

15 000 kroku! :) A osteopatka, zase mi docela pomohla, ale moje ceska fyzioterapeutka je proste jeste o kousicek sikovnejsi.

Utery

V praci jsem zapomnela nabijecku na notebook a s prazdnou baterii se tezko pracuje. Vstavali jsme v 5h rano (tak to dopada, kdyz duverujete sve drahe polovicce, ze vas vzbudi "brzo" a nereknete presne hodinu), cely den jsem jen zivala. Ale rano jsem dala prochazku do prace a zpatky pro nabijecku, to bylo prijemne. Vecer joga.

Streda

Cely den lilo jako z konve a bylo 14 stupnu. Britske leto :) Odpoledne jsem byla na fyziu - tentokrat ne soukromem, ale zdarma, na predpis od midwife. Byla jsem prijemne prekvapena. Dostala jsem par novych tipu a hlavni objev byl: Lehla jsem si na zada a mela jsem zvednout jednu natazenou nohu. A pri tom to v te panvi dost bolelo, tak rikam, ze to udelam, ale dost to boli. Terapeutka se usmala, chytla mi panev dokola a stlacila ji rukama k sobe - tak a ted znova. A hele! To boli o poznani mene! Takze mi dala nejaky pas, ktery mam pouzivat jen na chuzi ci delsi stani, na nic jineho - a ten mi bude drzet tu rozvolnenou panev vic u sebe a melo by to pomoct. Tak jsem zvedava...

Ctvrtek

Konecne lepsi pocasi. Rano jsem si dala 20 minut jogy a odpoledne jsem sla v ramci prace 30 minutovou prochazku na postu (poslat nasemu HR nejake papirovani) - mam nakonec docela dobrou praci porad :D Tak jsem si dala pod dziny ten pas a vyrazila jsem. No, v pulce cesty na postu jsem nenapadne zalezla do krovi a sundala ho, protoze to na jednu stranu tu panev sice tak nejak drzelo, ale na druhou stranu to neprijemne tlacilo. Uvidime priste, budu zkouset dal. Zbytek jsem sla uz normalne bez pasu.
Vecer jsem se akcne pustila do uklidu lednice, zacala vypadat podezrele. Byla v hroznem stavu, cistila jsem ji hodinu, polovinu casu ohnuta nad vanou... nakonec jsem si zase nandala ten pas, protoze me z toho zacala zase bolet panev. V noci to bylo desny, porad jsem se musela otacet, jak to bolelo. Asi ta lednice :D Ale aspon uz neni hnusna :)

Patek

Sledujeme sampionat v atletice a me uplne cukaji nohy. Na jednu stranu me to vytahlo z lineho obdobi a zacala jsem se vic snazit delat aspon neco, na druhou stranu - ja bych tak behala! Pred devatou pise kolega, ze si zavolame o 30 minut pozdeji, ze jde behat! No hrome, to se neda ignorovat. Natahla jsem leginy a vyrazila na prochazku, na trave jsem ji prokladala takovym pripo**nym joggingem. Oh, uzasny!
Vecer jsem si dala jeste kratkou jogu.





Zacala jsem u prace stridave sedet na mici a na zidli (driv jen na zidli). Je to dobry, tolik se nehrbim a muzu si ruzne krouzit panvi, coz je prijemny.

Jinak jen tak pro zaznam, i kdyz to tu nezminuju, porad 3x denne cvicim panevni dno. A porad mam tu hnusnou chut v puse. Tak snad za 3 mesice zmizi :)

Sobota

Dneska jsem mela nejakou krizi trochu s panvi. At jsem delala, co jsem delala, porad me to bolelo kolem SI spojeni, v jednom ohni. Trochu podezrivam ten patecni pokus o jogging - s moji hypermobilitou, ktera je ted jeste vice hyper... asi uz to neni nejlepsi druh pohybu. Pritom to bylo tak prijemne. Jeste to musim nekdy vyzkouset, jestli je to fakt tim.
Sezeni, lezeni, chozeni, cviceni... s pasem, bez pasu... hruza. Snad to brzo povoli.
A vecer jsem zase v krku nasla nejaky cep. Ale jinak se citim fajn, tak v pondeli pozadam o vyter a zatim to dloubu Herbadentem.

Nedele

Panev se nastesti uklidnila, celkem neboli uz zase :) Dostala jsem rymu, tipuju asi alergii, neco muselo vykvest. Cep tam porad je a nechce se vzdat. Vsak ja ho dostanu ven...
Z pohybu jsem si dala prochazku a trochu domacich praci, vytirani (to se prekvapive stava pomerne narocne, i kdyz mam super mop - davam si prestavky a tolik to nedrhnu :).

Mimochodem jsem se docetla, ze to moje impulzivni uklizeni je normalni - "hnizdici reflex". Tak to je dobry, ja uz se skoro bala, ze magorim, normalne takove nutkani do uklidu rozhodne nemam :D
Pondeli

Ryma se vyznamne zlepsila! :)

Byl to akcni den - rano sbalit, na postu, objednat mamku na fyzio a odlet domu. Vstavali jsme v 6h rano (vecer pred tim jsme do 11h vyklizeli chodbu), protoze v 7:30 uz nastoupila ceta delniku a zacali bourat koupelnu a zachod. Nechapu, jak jsem to vsechno mohla stihnout a jeste jsme se zvladli projit z Johari pul hodinky venku. Zazrak :)

V letadle jsem spala, odpoledne jsem jen vybalila a zase spala. Na utery jsem spala skoro 11h pres noc. Asi unavena z te nemoci.

Utery

Vzala jsem si z prace jeste volno, abych si odpocala a dolecila se. Takze pohodicka, sepisovala jsem co vsechno musime nakoupit jeste pro Zoe (jen vyber postylky mi zabral 3h!). Vecer jsem autem zajela na jogu, stejne se tam jen protahujeme a to jsem potrebovala jako sul.

Klasicky syndrom sportovce, co nemuze sportovat - objednala jsem si aspon knizku o cviceni po porodu :D





Streda

Venku 16 stupnu a prsi, takze jen autem nakup a kratka prochazka. Ale konecne se citim zdrava! :)

Ctvrtek

Asi jsem konecne prisla na to, jak spat bez toho, aby me budily bolave kycle (porad boli, ale ne tolik). Hezky to shrnuje tenhle obrazek (taky mi to nekdo mohl rict driv :D):


Odpoledne prochazka. V krku se mi znova udelal ten bilej bolak, tak jsem ho znova vyhanela kloktanim a spejli s herbadentem - uspesne.


Patek

Uklid, odpoledne prochazka.

Sobota

Dneska jsem vyrazila na cele dopoledne obhlednout kocary, autosedacky etc. Kdybych to tu mela rozepisovat, byl by to blog na uplne jine tema... suma sumarum: Pred par tydny jsem si rikala, ze neni potreba to hrotit a proste neco koupime a je to. Jenze... pak jsem zjistila, ze ne vsechno spolu tak nejak funguje (autosedacka s autem a mezikusem zvanym ISOFIX, autosedacka s kocarem, kocar na beh s boudickou na lezeni pro novorozence...). A protoze doma mame fakt malo mista, nechci mit dva kocary, nechci mit zbytecne postylku na noc a na den... nakonec to vzalo fakt hodne casu zkoumani, ale snad to mam tak nejak vymysleno (taky diky Peggy, ktera mi doporucila kocar a trpelive odpovidala na vsechny me otazky).
Kdyz se vratime zpatky k tematu - uz za dopoledne jsem zvladla 10 000 kroku :) (A kocar nemeli a pry nikde nemaji, jedine online.)

Nedele

Dneska spis odpocinek, kratka prochazka, nakup... venku je ted fakt moc pekne, tak akorat - kolem 20 stupnu, obcas svezi destik, obcas slunicko. Mela bych zacit zase nejak cvicit...


Pondeli

Migrena zmizela, pro jistotu jsem zasla k doktroce si nechat zmerit tlak, vsechno OK. Odpoledne let do Prahy na dovolenou :)

Utery

Pres noc me pekne bolelo v krku, ale tak nejak to nastesti preslo. Spousta kroku: zubar, dentalni hygiena, fyzio, nakup tehu obleceni, vyzvednout novy fotak... :)
Fyzio bylo fantasticke - konecne me po mesicich prestalo vsechno bolet! (No, vydrzelo to jen par dni, ale jeste stale to neni tak zle jako pred tim :)

Streda

Dopoledne navsteva kamaradky, odpoledne pribuzni - takze zase hromada kroku a vylez na sileny kopec. Vecer me zase zacalo bolet v krku :|

Ctvrtek

Cep na mandlich :( Dopoledne jsem se snazila zajit k doktoru, ale platby v hotovosti je nejak nelakaji, na evropske pojisteni neslysi uz vubec, proste me odmitli osetrit :-o

Odpoledne jsem se konecne dostala k doktorce a ta me pro zmenu vzala uplne zadarmo i kdyz jsem ji nekolikrat nabizela platbu. To jsou veci :) Napsala mi antibiotika a domluvili jsme se, ze to do zitra zkusim bez nich a uvidime. Takze zbytek dne jsem akorat davala priznitz na krk, kloktala slanou vodu, cucala pastylky, jedla cesnek a natirala cepy Alpou. Prochazka s Johari zrusena :(

Patek

Masaz zrusena a navsteva segry taky. Ale cep se zmensil a odpoledne zmizel uplne! Tak jsem mela fakt radost - antibiotika snad nebudou potreba :) Cely den jsem pokracovala v intenzivnim leceni a posedavala doma a cetla si.

Sobota

Rodinne posezeni na chate, je mi lip, ale dostala jsem rymu. Odpoledne kratka prochazka, jinak zase odpocinek.

Nedele

Horsi ryma uz snad byt nemuze, cely den jsem jen kychala, slzela, teklo mi z nosu jako z kohoutku. Na chate dosly kapesniky :D
Zacina to byt trochu blogova nuda.. neni moc co psat, tak si pluju zivotem. Ale pro tu hodnotu zaznamu budu pokracovat :)

Pondeli

Kancelar, 10 000 kroku celkem, jinak nic.

Utery

Tak trochu sileny pracovni den, vecer jsem byla rada za hodinu relaxace a zpivani OM. Pak jsem sla pesky domu, takze aspon tech 10 000 kroku jsem udelala. Byla silena bourka (to v Anglii neni vubec obvykle) - neprselo a bylo teplo, ale ty blesky a hromy byly prvotridni, docela jsem se bala :)) A moc se v tom rachotu nedalo ani spat, trvalo to asi do ctyr do rana... Jo, zjistuju, ze mam bourky rada a chybi mi :D

Streda i Ctvrtek

Pul hodiny jogy doma.

Patek

TRX, byla jsem nejaka hotova, cvicila jsem ho dyl nez obvykle, casteji jsem potrebovala pauzy.

Sobota

Rano normalni joga a pak prochazka. Uz rano jsem to citila a behem dopoledne jsem dostala docela slusnou migrenu. Vecer mi D rozmasirovaval krk, byl uplne betonovy, takze neni divu. Ale v noci jsem moc nespala, jak mi pulsovala hlava. Nic moc.

Nedele

Rano: Migrena mozna trochu lepsi, prubezne porad promasirovavam a uvolnuju, tak snad to prejde a zitra uz budu jako rybicka. V utery mam fyzio, tak snad me srovnaji - podezrivam, ze je to zase od kycli (citim uz par dni, ze panev-pater spojeni je nejake vyhozene a nedokazala jsem to sama vratit zpatky a svaly okolo jsou zatuhlejsi a bolavejsi kazdy den a to se pak prenasi na krk...).
Pondeli

Ty kycle, ty kycle. Chuze evidentne nepomaha. Minuly tyden jsem mela skoro 62 000 kroku (na me dobry) a kycle se rozhodne nezlepsily. Asi zkusim vic jogy a vetsi polstar mezi kolena na noc.

Takze dopoledne doma joga (30 min, lehci) a odpoledne jsem se prosla - reklamovat tu tyc na myti oken.

Utery

30 minut TRX a vecer tehotenska joga.

Streda

Den v kancelari, coz znamena pres 10 000 kroku, ale nic vic.

Ctvrtek

Zase 30 minut jogy doma, uz mi to slo trochu lip, ale jsem strasne ztuhla, hlavne hamstringy. Odpoledne jsem vytirala podlahu a bylo to docela slusne cviceni na bricho.

Patek

Posledni dva dny jsem se citila takova vycerpana, tak dneska jsem nedelala vubec nic narocneho. Prace, uklid, pokec s rodinou a pekne brzo spat.

Sobota

Rano zase joga, tentokrat jsem to pojala vic odlehcene, protoze na odpoledne mi D sliboval vylet a minulou sobotu me to nejak odvarilo. Odpoledne jsme stravili 3 hodiny na minigolfu :)

Na joze mame krasny strop :)

Nedele

Prochazka na nakup.

Co se tyka kycli, zda se, ze pomaha joga a asi i TRX, chuze je pravdepodobne neutralni (kdyz chodim moc a nebo vubec, je to horsi, kolem 6000 kroku za den je asi optimum). Taky jsem zacala uzivat horcik, jen polovinu denni davku (vstrebatelnost by byla byt docela vysoka). Mozna, ze to taky trochu pomohlo.


Z minigolfu :D